Na území České republiky bylo přibližně od 80. let 20. století realizováno seniorské vzdělávání v rámci Klubu aktivního stáří (KLAS) a Československého červeného kříže, který zakládal Akademie třetího věku. Právě z Akademií třetího věku postupně začaly vznikat Univerzity třetího věku, které byly již samostatně organizovány na veřejných vysokých školách bez asistence Československého červeného kříže.
Asociace univerzit třetího věku vznikla jako nevýdělečná zájmová organizace, která si kladla za cíl iniciovat a podporovat zakládání univerzit třetího věku na vysokých školách v České republice, dále organizovat setkání a pracovní semináře zainteresovaných škol a fakult za účelem výměny poznatků a zkušeností. Mezi další cíle patřilo koordinování činnosti U3V v rámci ČR v rámci jednotlivých vysokoškolských středisek a vzájemné výměny informací o činnosti, dále jejich propagace v hromadných sdělovacích prostředcích. Cílem bylo i navazování styků s obdobnými organizacemi na mezinárodní úrovni a ucházení se o členství v nich. AU3V si kladla za cíl vytvářet předpoklady pro mezigenerační dialog s cílem posílit solidaritu generací. Neopomenutelná snaha byla i legislativní iniciativa týkající se seniorského vzdělávání. Významný obrat nastal při příležitosti Mezinárodního roku seniorů 1999. Ustavena byla vládní komise složená ze zástupců ministerstev zdravotnictví, sociálních věcí, školství, mládeže a tělovýchovy a dále organizací věnujících se otázkám života seniorů. Komise připravila půdu pro vznik „Národního programu přípravy na stárnutí“ a mimo jiné i pro rozsáhlejší státní podporu seniorského vzdělávání z prostředků MPSV s tím, že pro státní rozpočet je lepší, když „senioři sedí v posluchárnách než v čekárnách u lékaře“. Tato podpora, udělená prvně v roce 2002, byla v následujících letech realizována v rámci rozvojových projektů MŠMT, které jsou podle metodiky AU3V děleny mezi jednotlivé členy AsociaceCelou historii Asociace U3V najdete zde. |